Změny a život k sobě prostě patří

Ještě tak 15 let zpět mi update v pracovním emailu rozhodil můj zajetý systém práce. Barevně označené emaily dle projektů byly pryč a zbylo nově jen označení přečtené/nepřečtené. Řekla jsem si, fakt super. 

Chvíli trvalo než mi došlo, že i když mě to rozhodilo, najednou mě to naučilo pracovat jinak a ta změna byla opravdu krok k lepšímu, i když jsem to nejdřív neviděla. Dnes už jsem se naučila (resp. život mě naučil), že změny se nám v životě budou dít a je jen na nás, jak je budeme vnímat, jakou optikou na ně nahlédneme a jak je přijmeme.

Dnes vidím, že každá změna mi do života přinesla něco nového, většinou lepšího a někdy i věci, které mě tak trochu "rozhodí ze všednosti" vyhledávám. Protože, když se na to podívám z druhé strany, mohu to krásně přerámcovat - že mám ráda výzvy. A ty životní si občas opravdu nevybereme, občas si můžeme říct, že si s námi osud trochu hraje, ale.. i tyto zkušenosti nás hodně učí a posouvají, a je jen na nás jak se s nimi vyrovnáme a jak je přijmeme.

Rok 2020 - rok změn

Co si budeme povídat, rok 2020 byl nejen pro mě, ale i pro většinu lidí rok velkých změn. 

Přestěhovat jsem se sice stihla ještě na samém konci roku 2019, pak ale přišly nové pracovní výzvy, nové zkušenosti, noví přátelé… ale i zdravotní komplikace, rozchod, rozvod… situace kolem koronaviru, vliv na lidi v mém okolí, jejich práci, podnikání, víc negativního přístupu nebo jen velká zmatenost mých blízkých tím, že přišli o jistoty a zajetý systém. A ti, co zatím moc velkými změnami v životě neprošli, pro ty ten ten rok byl trochu šok. Mně už se naštěstí v minulosti dost "změn" stalo, takže už jsem měla velkou přípravu - tu nejlepší školu, školu života. Ale i přesto to nebylo snadné. Zdravotní problémy jsem nikdy neměla, vždy jsem byla zdravá, zdravě se stravovala, sportovala, darovala krev... takže na to mě nikdo nepřipravil.

Člověk si však najednou uvědomil strašně moc věcí, začal vnímat sebe, lidi kolem… a najednou se musel zastavit. Kdo mě zná, u mě dost nezvyklé. Já přeci zvládnu všechno... haha. Nejsem robot a opravdu nezvládnu. :) Taky někdy nevím, co dál, co je dobře nebo špatně... ale čas vše ukáže. Takže nezbylo než něco ukončit, v něčem se naučit trpělivosti, ale hlavně si to vše uvědomit.

A jak tyto změny zvládat co nejlépe?

Na to bohužel neexistuje jednoduchý a univerzální návod. Vždycky bychom ale měli mít na prvním místě sebe a poslouchat i své tělo, zdraví. Pokud se nakupí víc změn najednou (pokud změny můžeme plánovat je lepší určitě nějaký časový odstup), určitě musíme myslet hlavně na sebe - mít dost odpočinku, spánku, věnovat se víc sobě, zastavit se, "vydechnout". A hlavně na sebe neklást přehnané nároky, vše potřebuje čas. Takže i když zrovna podnikáte a trochu polevíte, uvidíte, že se ten krok zpět vyplatí a hned jak načerpáte energii, brzy a snáz to doženete. Nebo když třeba měníte práci a v nové bude vše jinak, možná to na první pohled nebude ideál, dejte tomu čas. Uvidíte, že až se vše potřebné naučíte, věci si sednou, budete se cítit zase dobře. A i kdyby si to ani po čase nesedlo, vždy máte možnost volby.

V době změn je klíčové dát prostor sobě. Nemusí to znamenat vypnout na všech frontách, ale je to třeba prostor zkusit nebo začít něco nového - najít nový motor, novou motivaci nebo jen nový ventil či druh odpočinku. Někomu pomůže, být jen chvíli v klidu, zastavit se. Někdo si začne psát deník, meditovat nebo chodit na jógu nebo procházky. A ani já dřív moc odpočinek neznala, i když do jógy jsem stále ještě nedozrála. :) Toto co jsem popsala, děláme většinou my ženy, muži spíš vezmou kvalitní rum a jednorázově to spláchnou, také možnost. Ale dost jich to také řeší sportem, to bych jim křivdila.

Každému pomáhá na překonání změn něco jiného. Tak vždy dělejte to, co pomáhá právě Vám. Záleží také, zda jde o změny pracovní, vztahové (nemusí jít jen o partnera, ale i přátelé), osobní jako je třeba stěhování či jiné. Změn na nás čeká za život opravdu hodně, to mi věřte (a to tak stará ještě nejsem).

A pokud procházíte nějakou větší změnou poprvé, nevíte, jak to co nejlépe zpracovat nebo se s tím vyrovnat, určitě si s někým popovídejte. Může to být partner, kamarádka, sourozenec, někdy i rodič, ale i kouč nebo kdyby to bylo něco opravdu velkého, klidně i terapeut. Není se za co stydět, každý z nás má někdy "velké sousto" na zpracování, a když se to neuvolní, udělá to dost neplechy.

Takže se změn nebojte, časem to uvidíte jinou optikou a určitě tou pozitivní! :)

A kdyby cokoli, klidně se ozvěte i mně, Vaší koučce.